|
|
Konvenční hustota dřeva kmenové části břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) v závislosti na struktuře porostu
Hauserová, Eliška
Cílem práce byla analýza konvenční hustoty dřeva kmene břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) v závislosti na struktuře porostu. Výzkum probíhal v oblasti Nízkého Jeseníku a v oblasti Slavkov u Brna. V každé oblasti výzkumu byly Presslerovým nebozezem odebrány vzorky ze třech porostů rozdílného věku. Průměrná konvenční hustota dřeva břízy bělokoré v oblasti Velká Polom je 491,1 kg∙m-3 a v oblasti Slavkov 504,2 kg∙m-3. Byl nalezen vztah mezi konvenční hustotou a věkem stromu, avšak závislost konvenční hustoty s tloušťkou a výškou stromu je velmi nízká. Dílčím cílem bylo také studium proměnlivosti konvenční hustoty po výšce kmene, kde byly potvrzeny zvyšující se hodnoty směrem od báze kmene ke koruně stromu. Analýza možného vztahu mezi konvenční hustotou dřeva a průměrnou šířkou letokruhů ukázala, že závislost je velmi nízká.
|
|
|
Význam remízků a jejich ekologických vlastností pro ptáky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Různé podoby rozptýlené zeleně jsou klíčovým refugiem pro biodiverzitu v současné intenzivně využívané zemědělské krajině. Přesto byly remízky, jež jsou jednou z jejích nejčastějších variant, doposud spíše přehlížené. Znám je pouze vliv jejich rozlohy, tvaru či izolovanosti, a to především na lesní ptáky z pohledu lesní fragmentace, zatímco kvalita jejich biotopu a vztahy k jiným skupinám ptáků (např. druhům zemědělské krajiny) nebyly dosud uspokojivě prozkoumány. Tato práce je proto jedna z prvních, jež pohlíží na remízky jako na svébytný specifický biotop v zemědělské krajině. Mým cílem bylo: (I) zjistit, jaká je druhová skladba ptačích společenstev v remízcích v prostředí české krajiny, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopu zde ovlivňují druhové bohatství a početnost ptáků, (III) popsat rozdíly v biotopových preferencích různých ekologických skupin a (IV) z výsledků vyvodit ochranářská doporučení. Provedla jsem sčítání ptáků v 82 remízcích v intenzivně obhospodařované krajině středních Čech a v těchto remízcích jsem také změřila proměnné charakterizující jejich biotopy, rozlohu, tvar, izolovanost a způsob využití okolních zemědělských ploch. V remízcích bylo zaznamenáno široké spektrum lesních i nelesních (celkem 57) druhů, včetně některých ohrožených druhů zemědělské krajiny. Mezi vlastnosti...
|
|
|
Vliv přesného setí na kvalitu založení porostu a výnos ozimé pšenice
Kopecký, Petr
Diplomová práce zahrnuje literární přehled a praktické zhodnocení polního pokusu dvou technologií výsevu. První část literárního přehledu popisuje zakládání porostů pšenice. V další části je uvedena problematika hustoty a konkurenceschopnosti porostů. Poté následují kapitoly, které popisují výsev do řádku a přesný výsev. Dále následuje popis výsevního ústrojí pro přesný výsev. Praktická část popisuje pokus, který byl založen v roce 2014 na školní pokusné stanici v Žabčicích. V pokusu byly použity odrůdy ozimé pšenice Bohemia a Tobak, které byly zasety pneumatickým secím strojem a prototypem secího stroje Farmet umožňujícím přesný výsev obilovin. V pokusu je také hodnocen vliv výsevku, který byl vyset ve 4 variantách a to od 1 do 4 MKS. ha-1.
|
|
|
Struktura a modelový vývoj porostů reliktních borů v NPR Adršpašsko-teplické skály.
Šimonová, Berenika ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturou a modelovým vývojem porostů reliktních borů v NPR Adršpašsko-teplické skály. Měření bylo provedeno na čtyřech,
již v minulosti založených, trvalých výzkumných plochách
o rozměru 50 x 50 m, kde byly pomocí technologie Field-Map zaznamenány polohy všech jedinců stromového patra, přirozené obnovy, polohy pařezů a odumřelého dřeva. Dále byly přímým měřením zaznamenány růstové charakteristiky. Naměřená data byla vyhodnocena matematicko-statistickými metodami. Výsledné údaje byly použity pro posouzení struktury a predikci vývoje porostů jako podkladu pro tvorbu přírodě blízkého managementu v obdobných stanovištních a porostních poměrech přirozených borů.
|
|
|
Struktura porostů přirozených borů ve východních Čechách.
Marková, Kateřina ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Abstrakt
Tato práce se zabývá také problematikou struktury borových porostů v Evropě se zaměřením na přirozené bory v České republice a zejména ve východních Čechách. Práce uvádí charakteristikou zájmové oblasti Třebechovické tabule a v NPR Adršpašsko-teplické skály a zejména pak stanovištních a porostních poměrů. Cílem práce je získat poznatky o struktuře a vývoji přirozených borů ve východních Čechách se zaměřením zejména n chudé acidofilní bory v oblasti Třebechovické tabule a reliktní bory v NPR Adršpašsko-teplické skály. Pro měření v terénu byl použit systém Field-Map, jsou změřeny biometrické charakteristiky porostu (výčetní tloušťky, výšky stromů, výšky nasazení zelené koruny, korunové projekce, poloha stromů v porostu), pozice odumřelého dřeva a z nich vytvořeny situační plánky ploch. Získané výsledky budou sloužit především jako podkladu pro tvorbu přírodě blízkého managementu v borových porostech v obdobných stanovištních a porostních poměrech.
|
|
|
Demonstrační objekt přestavby lesních porostů na ÚP Modrava (NP Šumava) – analýza počátečního stavu
Buršíková, Rút ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Touto prací je založen demonstrační objekt přírodě blízkého hospodaření v NP Šumava. Demonstrační objekt reprezentuje stanoviště kyselých bukových smrčin. Vzhledem k tomu, že na jeho území dnes roste smrk v nepřirozeně vysokém zastoupení v stejnověkých monokulturách, je zde navržena přestavba stávajícího porostu na strukturovaně bohatý les. Tato práce podrobně analyzuje počáteční stav porostu a dosavadní lesní management, včetně managementu zvěře, což je nutný krok pro navržení vhodných managementových opatření. Na vymezených částech demonstračního objektu byl založen detailní monitoring. Bylo založeno šest kruhových trvale výzkumných ploch o rozloze 0,1 ha. Tři z těchto trvale výzkumných ploch se nachází v 31 leté tyčovině bez dosavadní výchovy. V této porostní skupině byla započata přestavba přípravnou stabilizační probírkou metodou cílových stromů. Probírka byla soustředěna na podporu stability, neboť porosty jsou nezanedbatelně poškozeny zvěří. Další tři trvale výzkumné plochy leží v 61 leté vychovávané dospívající kmenovině. I zde je doporučována probírka na podporu stability porostu a podporu budoucích cílových stromů.
|
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce vojtěšky
Čítková, Lenka ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Kvalita píce vojtěšky seté (Medicago sativa L.) je zásadní ve vztahu k výživě zvířat. Jednou z možností, jak ji ovlivnit, je zvýšení dostupných živin v půdě hnojením. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu a strukturu porostu vojtěšky seté.
Dlouhodobý experiment s hnojením byl založen v roce 1955 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni. Pokus s porostem vojtěšky byl založen na jaře roku 2013 jako podsev do ječmene jarního. Bylo hodnoceno 6 rozdílných variant hnojení: varianta nehnojená organicky ani minerálně (kontrolní varianta); varianty hnojené minerálně s nízkými a vysokými dávkami N - P - K; varianta hnojená pouze hnojem a varianty hnojené kombinací hnoje a nízkých a vysokých dávek N - P - K. Vzorky píce byly odebírány z první seče v roce 2015, ve 4 opakováních a byl stanoven počet rostlin/m2 (R/m2), počet lodyh/m2 (L/m2) a maximální délka lodyhy (MSL). U deseti nejdelších lodyh byl stanoven hmotnostní podíl listů v píci (LWR). Ve vzorcích byl stanoven obsah dusíkatých látek (NL), neutrálně detergentní vlákniny (NDF) a stravitelnosti neutrálně detergentní vlákniny (NDFD).
Minerální hnojení významně ovlivnilo strukturu porostu, přičemž rostoucí dávky minerálních hnojiv snižovaly počet rostlin/m2. Počet lodyh/m2 nebyl prokazatelně ovlivněn ani jedním typem hnojení. Maximální délka lodyh se zvyšovala s minerálním hnojením. Ačkoli výnos na sledovaných plochách nebyl ovlivněn hnojením, se zvyšující se dávkou minerálních hnojiv vykazuje rostoucí trend, neboť pozitivně koreluje s délkou lodyh. Hmotnostní podíl listů byl minerálním hnojením snižován. Organické hnojení vedlo ke zvýšení obsahu NL v listech, zatímco hnojení minerálním dusíkem vykazovalo tendenci snižovat obsah NL v píci. S organickým hnojením se zvyšuje obsah NDF i NDFD píce. Vysoké dávky minerálního hnojiva mají negativní vliv na NDFD v lodyhách vojtěšky, kdežto v listech hnojení N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD. Kombinace organického a minerálního hnojení, kulminující s vyšší dávkou N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD.
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce se může projevovat různě v listech a lodyhách jetelovin. Proto je vhodné sledovat kvalitu těchto částí odděleně. Minerální hnojení výrazně ovlivňuje strukturu porostu a zvyšuje výnos, což má na kvalitu spíše negativní vliv. Organické hnojení výrazně nezvyšuje výnos, ale zlepšuje kvalitu píce, zejména stravitelnost.
|
|
|
Vliv počtu rostlin na výnos ozimé pšenice v rámci technologií přesného setí
Paclt, Ladislav ; Brant, Václav (vedoucí práce) ; Zábranský, Petr (oponent)
Pšenice setá ozimá (Triticum aestivum L.) je nejpěstovanější obilninou v České republice. Osevní plochy se pohybují na úrovni cca 795 000 ha. Kvalitně provedené setí je dobrým základem pro utváření struktury porostu během vývoje, která se následně promítá do výnosu a kvality produkce. Struktura porostu je utvářena především počtem rostlin na jednotku plochy, tedy výší výsevku. V tradiční zemědělské praxi se výše výsevku určuje především podle termínu setí a zemědělské výrobní oblasti přepočtem MKZ pomocí HTZ na váhu v kg. Osivo je tedy vyséváno pouze s přesností na kg, nikoliv na jednotlivá semena. Běžně používané secí stroje navíc nejsou schopny takto přesně osivo vysévat.
Cílem této bakalářské práce bylo na základě přesných polních pokusů posoudit vliv rozdílných výsevků při přesném setí na výnos pšenice. Je známo, že rostliny pšenice disponují mimořádnou kompenzační schopností, která spočívá především v odnožování rostlin. Při přesném rozmístění semen na jednotce plochy, které maximálně eliminuje kompetici mezi rostlinami, by tedy i při sníženém výsevku neměl prokazatelně klesnout výnos. Navíc byl posuzován vliv aplikace hnojiva při setí do zóny kořenů rostlin.
Přesné polní pokusy probíhaly v hospodářském roce 2014/2015 na lokalitě Budihostice (střední Čechy), GPS koordináty 50°17'48.664"N, 14°14'36.130"E. Pro založení porostů, které proběhlo 3. 10. 2014, bylo využito testovacího modulového secího stroje firmy Farmet se záběrem 1,5 m a s použitím systému přesného setí. K zonální aplikaci do hloubky 85 a 180 mm při setí bylo použito hnojivo NPK (15/15/15) v jednotné dávce 80 kg/ha. Výsevek se na pokusných plochách pohyboval v rozmezí 200 až 350 zrn na m2. Kontrolní varianta představující konvenčně založený porost byla založena s počtem 450 zrn na m2. Celkem bylo založeno šest variant bez přihnojení s hloubkou kypření 85 a 180 mm, šest variant s přihnojením NPK (15/15/15) s uložením hnojiva do hloubky kypření 85 a 180 mm a varianta kontrolní. Sklizeň proběhla 30. 7. 2015.
Rozdíly v počtu jedinců se primárně projevily na počtu klasů na jedné rostlině. Tento faktor byl nejvýznamnějším výnosotvorným prvkem. Nižší výnos ve srovnání s kontrolou, která dosáhla výnosu 9,509 t/ha, byl stanoven na plochách s počtem rostlin pod 200 kusů na m2. Na plochách s počtem rostlin přesahujícím 200 kusů na m2 byl mimo jedné varianty stanoven vyšší výnos. U variant s počtem rostlin vyšším než 230 kusů na m2 byl na plochách s hnojením stanoven vyšší výnos než na plochách bez hnojení. Tyto rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Vliv zonálního hnojení se tedy jednoznačně neprokázal.
Provedené experimenty prokázaly, že snížení počtu rostlin na jednotku plochy může na základě kompenzační schopnosti porostu zajistit obdobné výnosy jako konvenční varianta.
|
|
|
Vliv dřevinné skladby a stáří lesních porostů na složení hnízdních ornitocenóz
Neoralová, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu vybraných porostních charakteristik listnatých lesních porostů na složení hnízdních ornitocenóz. Především je studován vliv dřevinného složení porostu, věku a struktury porostu a početnosti doupných stromů. Pomocí bodové metody sčítání bylo zjištěno složení ortnitocenóz na 50 sčítacích bodech umístěných systematicky v porostech o různém stáří a s rozdílným dřevinným složením (především různé zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica L.) a dubů (Quercus spp.)) Celkem bylo zjištěno 1119 párů ptáků náležících do 38 ptačích druhů. Ukázalo se, že zastoupení dubu v porostu ovlivňuje početnosti pěnkavy obecné, strakapouda velkého, sýkory modřinky, kosa černého, žluvy hajní, kukačky obecné a holuba hřivnáče. Zastoupení buku lesního v porostech ovlivnilo některé druhy ptáků, ve většině případů opačným vývojem trendu početnosti, než zastoupení dubu. Počet druhů, jedinců i diverzita ptačích společenstev na sčítacím bodě rostla se zvyšujícím se zastoupením dubu a naopak klesala se zastoupením buku. Stáří porostu a prostorová struktura se jevila pro některé ptačí druhy důležitým faktorem výskytu. Nejvyšší druhové bohatství bylo zaznamenáno ve starých porostech. Doupné stromy se objevovaly především právě ve starých porostech a měly vliv na přítomnost lejska bělokrkého, brhlíka lesního, budníčka lesního a budníčka menšího. Obecně diverzita, počet druhů a jedinců s počtem doupných stromů rostla. Byly vypočítány hnízdní hustoty. Ptáci s nejvyššími hnízdními hustotami byli: pěnkava obecná, sýkora koňadra, brhlík lesní, sýkora modřinka, budníček menší, strakapoud velký. Také byl zjištěn pokles abundance ornitofauny v průběhu hnízdní sezóny.
|
|
|
Plodnost dubu letního na území CHKO Litovelské Pomoraví - porostní variabilita a distribuce opadu
Sitta, Josef
Diplomová práce se zabývá problematikou plodnosti a porostní strukturou dospělých porostů dubu letního (Quercus robur L.) v oblasti CHKO Litovelského Pomoraví. Cílem práce je zjištění variability ve struktuře porostů a plodnosti dubu. Dílčím cílem byla analýza distribuce opadu pod výstavky dubu. Analyzovány byly celkem 4 porostní skupiny a 3 výstavky dubu. Porostní struktury byly zjištěny za pomocí Field Map technologie na transektech. Zjišťováno bylo zastoupení jednotlivých druhů dřevin, zásoba, výška dřevina výška nasazení koruny, dále pak pozice jednotlivých stromů a jejich korunové projekce. Poté byly zjištěny indexy agregace a konkurence. Plodnost byla sledována v letech 2013 a 2014 na zkusných ploškách o velikosti 1 m2 umístěných ve středu transektu v rozestupech 5 m. Jako kontrola byly použity semenoměry. Zastoupení dubu se pohybovalo v rozpětí 21 % až 38 % dle počtu,od 35 % do 66 % podle výčetní kruhové základny a od 40 % do 73 % dle zásoby. Intenzity plodnosti se průměrně pohybovaly v roce 2013 od 0 do 65 kusů a v roce 2014 od 0 do 31 ks. V porostu s největším počtem jedinců dubu byla úroda nejvyšší. Početnost žaludů pod korunami výstavků od paty kmene k okraji koruny bylo možné popsat lineárním trendem y=25,3926-0,0344×x v roce 2013 a y=2,2206-0,0047×x v roce 2014.
|
host ::
RSS.